Jaké jsou současné aplikační a problémové oblasti chytrých továren?
Chytré továrny jsou nejdůležitější součástí digitalizovaného Průmyslu 4.0 a jsou tedy budoucností výrobního a zpracovatelského průmyslu. Ale jak daleko pokročily továrny a průmysl v praxi? Jaké oblasti využití již existují a jaké problémy je ještě třeba vyřešit?
Důležité
Inovace vs. standardní řešení
Jak jsme již vysvětlili výše, normy a směrnice na (softwarové) technické úrovni by jistě prospěly rozvoji chytrých továren. Nicméně, existuje zde velký problém.
Aby mohla být firma úspěšná, musí být napřed před konkurencí, tudíž ti, co čekají na standardizovaná řešení mohou mít jasnou konkurenční nevýhodu.
Proto pracujeme v plné rychlosti na individuálních, chráněných řešeních. To je však na druhou stranu v rozporu s celkovým univerzálním řešením.
Zejména výrobci automobilů jako je BMW a Audi již používají ve výrobě a v konstrukci vozidel alespoň části chytré továrny. Obzvláště v oblasti robotiky již průmysl pokročil poměrně daleko.
Například Audi aktuálně používá PART4you systém. Jedná se o robota, který používá integrované kamery a vakuové kelímky k vyzvednutí jednotlivých komponent a jejich samostatnému přesunutí do správné polohy v továrně. Senzory a čipy se také používají k zajištění toho, aby byly ve výrobním prostředí dodržovány bezpečnostní normy.
V BMW se stále více používají chytré hodinky jako virtuální rozhraní mezi člověkem a továrnou. Lidé, kteří se podílejí na výrobě, jsou tak informováni o požadavcích (např. vybavení, počet šroubů atd.) a v reálném čase o samotných částech chytrého výrobku. K tomuto účelu se používají například snímače čárových kódů, které se nosí na zápěstí. Audi již v této oblasti testuje brýle s rozšířenou realitou, což zajišťuje zejména kratší dobu výcviku.
Také se již v továrnách používají drony. Některé továrny je například používají k inventarizaci svých zásob. V podstatě takový „inventární dron“ je létající snímač čárových kódů, který dokáže identifikovat a alokovat každé úložiště a každý produkt na základě čárových kódů. Tyto informace jsou pak předávány operačním systémům – docela geniální, že?
Zemědělský průmysl již také těží z některých výhod chytré továrny. Zde také hrají hlavní roli drony. Ty jsou používány především pro vyhodnocení rizik (např. hledají zvířecí nory nebo hnízda). Drony komunikují se sklízejícími vozy a zajišťují lepší navigaci.
Jak vidíte, Smart Factory se již v některých oblastech hojně využívá a testuje, ale stále má před sebou dlouhou cestu, než bude zcela implementována. Kromě toho je ještě třeba objasnit některé otevřené otázky a problémy jako jsou:
Směrnice a normy
Jak jsme již zmínili: v propojeném (průmyslovém) světe by měly všechny počítače mluvit, pokud možno, stejným jazykem. Což není jednoduché v případě individuálních inovačních výzkumů prováděných jednotlivými firmami.
Zákon a ochrana údajů
Na čí straně je vina, pokud stroj udělá chybu? Na straně společnosti, která jej používá? Výrobce? Člověka zodpovědného za směnu? Stále v tom ještě není jasno. Otázka utajení dat také zůstává nezodpovězenou – konec konců, žádná společnost nechce odhalit své vlastní patenty nebo výsledky výzkumu.
Zabezpečení a hackování
Počítače a systémy propojené s internetem jsou více náchylné ke kybernetickým útokům zvenčí. Kybernetické válčení nebo špionáž se stává stále vážnějším problémem. Co se může stát, pokud je inteligentní továrna hacknuta?
Závislost
Kompletně propojený systém musí také fungovat, i když jednotlivé součásti selžou. V případě, že jednotlivé části systému nefungují správně, musí být zajištěno, aby továrna dokázala, pokud možno, pokračovat ve výrobě bez nich. V opačném případě by výrobní ztráty mohly mít pro společnost závažné ekonomické následky.
Stává se člověk hloupějším?
A jako vždy, pokud jde o moderní, inteligentní technologie, vyvstává otázka – stanou se lidé hloupějšími, pokud se stroj stane inteligentnějším? Není to velmi pravděpodobné. Následující myšlenka je však zcela opodstatněná: pokud lidé ve výrobním procesu jednají pouze jako kontrolní orgán, budou moci v případě selhání „zasáhnout“? Je možné, že se vytratí know-how, pokud samotná továrna vždy ukazuje, co je třeba udělat?
Zapamatujte si
Chytré továrny se již využívají v sektorech různých průmyslových odvětví, z nichž nejvyspělejší je automobilový průmysl.
Používají se již, mimo jiné, následující techniky:
Chytří roboti
UAV
Chytré hodinky jako rozhraní pro komunikaci člověk-továrna
Stále však existují některé otevřené otázky a problémy:
Standardizace vs. inovace
Zákon a ochrana údajů
Zabezpečení a hackování
Závislost na systému
Ztráta lidského know-how
Ještě je třeba ujít dlouho cestu předtím, než bude možné chytré továrny plně implementovat. Ačkoli již společnosti zkoumají, testují a vyvíjejí pod velkým tlakem, stále je potřeba vyřešit spoustu technických, bezpečnostních a právních problémů předtím, než bude možné zkombinovat všechny podoblasti.
Chytré továrny jsou nejdůležitější součástí digitalizovaného Průmyslu 4.0 a jsou tedy budoucností výrobního a zpracovatelského průmyslu. Ale jak daleko pokročily továrny a průmysl v praxi? Jaké oblasti využití již existují a jaké problémy je ještě třeba vyřešit?
Důležité
Inovace vs. standardní řešení
Jak jsme již vysvětlili výše, normy a směrnice na (softwarové) technické úrovni by jistě prospěly rozvoji chytrých továren. Nicméně, existuje zde velký problém.
Aby mohla být firma úspěšná, musí být napřed před konkurencí, tudíž ti, co čekají na standardizovaná řešení mohou mít jasnou konkurenční nevýhodu.
Proto pracujeme v plné rychlosti na individuálních, chráněných řešeních. To je však na druhou stranu v rozporu s celkovým univerzálním řešením.
Zejména výrobci automobilů jako je BMW a Audi již používají ve výrobě a v konstrukci vozidel alespoň části chytré továrny. Obzvláště v oblasti robotiky již průmysl pokročil poměrně daleko.
Například Audi aktuálně používá PART4you systém. Jedná se o robota, který používá integrované kamery a vakuové kelímky k vyzvednutí jednotlivých komponent a jejich samostatnému přesunutí do správné polohy v továrně. Senzory a čipy se také používají k zajištění toho, aby byly ve výrobním prostředí dodržovány bezpečnostní normy.
V BMW se stále více používají chytré hodinky jako virtuální rozhraní mezi člověkem a továrnou. Lidé, kteří se podílejí na výrobě, jsou tak informováni o požadavcích (např. vybavení, počet šroubů atd.) a v reálném čase o samotných částech chytrého výrobku. K tomuto účelu se používají například snímače čárových kódů, které se nosí na zápěstí. Audi již v této oblasti testuje brýle s rozšířenou realitou, což zajišťuje zejména kratší dobu výcviku.
Také se již v továrnách používají drony. Některé továrny je například používají k inventarizaci svých zásob. V podstatě takový „inventární dron“ je létající snímač čárových kódů, který dokáže identifikovat a alokovat každé úložiště a každý produkt na základě čárových kódů. Tyto informace jsou pak předávány operačním systémům – docela geniální, že?
Zemědělský průmysl již také těží z některých výhod chytré továrny. Zde také hrají hlavní roli drony. Ty jsou používány především pro vyhodnocení rizik (např. hledají zvířecí nory nebo hnízda). Drony komunikují se sklízejícími vozy a zajišťují lepší navigaci.
Jak vidíte, Smart Factory se již v některých oblastech hojně využívá a testuje, ale stále má před sebou dlouhou cestu, než bude zcela implementována. Kromě toho je ještě třeba objasnit některé otevřené otázky a problémy jako jsou:
Jak jsme již zmínili: v propojeném (průmyslovém) světe by měly všechny počítače mluvit, pokud možno, stejným jazykem. Což není jednoduché v případě individuálních inovačních výzkumů prováděných jednotlivými firmami.
Na čí straně je vina, pokud stroj udělá chybu? Na straně společnosti, která jej používá? Výrobce? Člověka zodpovědného za směnu? Stále v tom ještě není jasno. Otázka utajení dat také zůstává nezodpovězenou – konec konců, žádná společnost nechce odhalit své vlastní patenty nebo výsledky výzkumu.
Počítače a systémy propojené s internetem jsou více náchylné ke kybernetickým útokům zvenčí. Kybernetické válčení nebo špionáž se stává stále vážnějším problémem. Co se může stát, pokud je inteligentní továrna hacknuta?
Kompletně propojený systém musí také fungovat, i když jednotlivé součásti selžou. V případě, že jednotlivé části systému nefungují správně, musí být zajištěno, aby továrna dokázala, pokud možno, pokračovat ve výrobě bez nich. V opačném případě by výrobní ztráty mohly mít pro společnost závažné ekonomické následky.
A jako vždy, pokud jde o moderní, inteligentní technologie, vyvstává otázka – stanou se lidé hloupějšími, pokud se stroj stane inteligentnějším? Není to velmi pravděpodobné. Následující myšlenka je však zcela opodstatněná: pokud lidé ve výrobním procesu jednají pouze jako kontrolní orgán, budou moci v případě selhání „zasáhnout“? Je možné, že se vytratí know-how, pokud samotná továrna vždy ukazuje, co je třeba udělat?
Zapamatujte si
Chytré továrny se již využívají v sektorech různých průmyslových odvětví, z nichž nejvyspělejší je automobilový průmysl.
Používají se již, mimo jiné, následující techniky:
Stále však existují některé otevřené otázky a problémy:
Ještě je třeba ujít dlouho cestu předtím, než bude možné chytré továrny plně implementovat. Ačkoli již společnosti zkoumají, testují a vyvíjejí pod velkým tlakem, stále je potřeba vyřešit spoustu technických, bezpečnostních a právních problémů předtím, než bude možné zkombinovat všechny podoblasti.
-
Add a note