Otázka, která nejspíše zaměstnává pracovníky a školitele nejvíc je, jak bude moje pracoviště vypadat v budoucnu? Koneckonců, jak již bylo uvedeno, mnoho lidí je digitalizací a změnami, které s sebou přinesla, znepokojeno. Které činnosti budou v pracovním prostředí zítřka stále požadovány a jakou roli v něm budou hrát počítače a roboti?
Studie ukazují
Mnoho povyku kolem studie
V roce 2013 dva vědci z Oxfordské univerzity, Carl Benedikt Frey a Michael A. Osborne, zveřejnili studii o budoucnosti pracovního prostředí, která mnoho lidí vyděsila. Studie uvedla, že 47 procentvšech pracovních míst v USA riskuje v příštích 10 až 20 letech automatizaci (viz Frey a Osborne (2013): Budoucnost zaměstnanosti: Jak citlivé jsou pracovní místa pro informatizaci?; pracovní dokument Oxford Martin School (OMS), University of Oxford, Oxford).
Studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2016 však ukázala, že tyto obavy jsou neopodstatněné, a uvádí, že ve 21 studovaných zemích OECD lze automatizovat pouze průměrně 9procent všech pracovních míst.
Aby bylo možné vytvořit prognózu do budoucna, je nejprve třeba podívat se na vývoj v nedávné minulosti.
Pro lepší pochopení jsme rozdělili pracovní činnosti do 6 různých kategorií:
analytické činnosti (aktivity, které vyžadují abstraktní myšlení, jako je například tvorba prognózy pro výzkum trhu)
interaktivní činnosti (činnosti týkající se jiných lidí, např. prodej obuvi)
kognitivní činnosti (činnosti, které vyžadují kognitivní procesy jako je pamatování, učení, porovnávání atd., například překlad textu)
manuální činnosti (činnosti prováděné ručně, např. pěstování zeleniny)
rutinní činnosti (činnosti zahrnující velké množství opakování, např. práce na montážní lince)
nerutinní činnosti (různé činnosti, ve kterých je třeba se vždy přizpůsobit novým okolnostem)
Dokážete uhodnout, které činnosti v posledních letech nabyly na významu a které se staly méně důležitými? Následující graf ukazuje vývoj od roku 1995:
Analytické kognitivní nerutinní činnosti jako je
průzkum
vypracování pravidel
controlling
zpěv
Interaktivní kognitivní nerutinní činnosti jako je
vyjednávání
koordinování
marketingové aktivity
školení
Kognitivní rutinní činnosti jako je
výpočet
korekce textů
účetnictví
mechatronika
Manuální nerutinní činnosti jako je
renovace domů
manuální terapie
restaurování umění
řemeslné činnosti, jako je např. tesařství
Manuální rutinní činnosti jako je
výroba
obsluha nebo ovládání strojů
sklizeň obilovin, ovoce nebo zeleniny
pěstování potravin
Zapamatujte si
Manuální činnosti a rutinní činnosti (s výjimkou kognitivně rutinních činností) se od roku 1995 staly méně důležitými a lze předpokládat, že tento trend bude v budoucnu pokračovat nebo dokonce naroste. Nicméně, analytické a interaktivní kognitivní nerutinní činnosti výrazně nabývají na důležitosti.
Práce s budoucností
Nejlepším opatřením proti nezaměstnanosti je stále vzdělávání. Přibližně dvě třetiny všech pracovních míst ohrožených digitalizací jsou pracovní místa pro nekvalifikované pracovníky, řemeslníky nebo poskytovatele služeb. Čím vyšší je úroveň ukončeného vzdělání zaměstnance, tím menší je pravděpodobnost, že jeho činnost budou plně automatizována.
Větší význam budou mít pravděpodobně sociální a kreativní profese, jako je učitel, grafik nebo zdravotní sestra. Rovněž bude stoupat poptávka po pracovních pozicích v oblasti řízení, jako je řízení projektů nebo controlling a technická pracovní místa nebo práce, které vyžadují silné jemné motorické schopnosti. Zaměstnanci v následujících oblastech proto budou i v budoucnu nadále žádáni:
Sociální profese:
lékaři
učitelé
ošetřovatelský personál a vedoucí pracovníci
sociální pracovníci
Kreativní profese:
grafici
copywriteři
manažeři sociálních médií
Kariéra v managementu:
controlling
projektové řízení
zákaznický servis a podpora
Technické profese:
mechatroničtí inženýři
vedoucí IT projektů
odborníci na IT bezpečnost
potravinářští technici
Scénáře budoucnosti
nebo
Jak konkrétně si představujete pracovní prostředí budoucnosti? Vidíte lidi jako podřízené služebníkystrojů nebo sníte o světě, ve kterém jsou stroje věrnými pomocníky lidí a pomáhají jim dosáhnout nových výšin?
Ve skutečnosti existují jak pozitivní, tak i negativní prognózy do budoucna s ohledem na interakci mezi člověkem a strojem. Může se stát, že se bude zavádět stále větší automatizace, stroje budou ovládat samy sebe, a pouze „podřadné“ činnosti (např. ve skladu) zůstanou lidem. Více žádoucí je však případ, že asistenční IT systémy budou poskytovat kvalitní služby vysoce kvalifikovaným odborníkům, jako jsou například lékaři, ale důležitá rozhodnutí budou stále na lidech.
Nemělo by se především zapomínat na to, že lidé oplývají kreativitou, pocity, vášněmi, představivostí, respektem, názorem a schopnostmi zvládnout nepředvídatelné situace, a jsou proto v těchto oblastech robotům stále nadřazeni. Skutečnost, že stále neexistuje způsob, jak plně digitalizovat, by již měla být v této kapitole objasněna. Jak je s tím však v praxi nakládáno je ponecháno na společnosti, a tedy na každém z nás.
Otázka, která nejspíše zaměstnává pracovníky a školitele nejvíc je, jak bude moje pracoviště vypadat v budoucnu? Koneckonců, jak již bylo uvedeno, mnoho lidí je digitalizací a změnami, které s sebou přinesla, znepokojeno. Které činnosti budou v pracovním prostředí zítřka stále požadovány a jakou roli v něm budou hrát počítače a roboti?
Studie ukazují
Mnoho povyku kolem studie
V roce 2013 dva vědci z Oxfordské univerzity, Carl Benedikt Frey a Michael A. Osborne, zveřejnili studii o budoucnosti pracovního prostředí, která mnoho lidí vyděsila. Studie uvedla, že 47 procent všech pracovních míst v USA riskuje v příštích 10 až 20 letech automatizaci (viz Frey a Osborne (2013): Budoucnost zaměstnanosti: Jak citlivé jsou pracovní místa pro informatizaci?; pracovní dokument Oxford Martin School (OMS), University of Oxford, Oxford).
Studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2016 však ukázala, že tyto obavy jsou neopodstatněné, a uvádí, že ve 21 studovaných zemích OECD lze automatizovat pouze průměrně 9 procent všech pracovních míst.
Aby bylo možné vytvořit prognózu do budoucna, je nejprve třeba podívat se na vývoj v nedávné minulosti.
Pro lepší pochopení jsme rozdělili pracovní činnosti do 6 různých kategorií:
Dokážete uhodnout, které činnosti v posledních letech nabyly na významu a které se staly méně důležitými? Následující graf ukazuje vývoj od roku 1995:
Analytické kognitivní nerutinní činnosti jako je
Interaktivní kognitivní nerutinní činnosti jako je
Kognitivní rutinní činnosti jako je
Manuální nerutinní činnosti jako je
Manuální rutinní činnosti jako je
Zapamatujte si
Manuální činnosti a rutinní činnosti (s výjimkou kognitivně rutinních činností) se od roku 1995 staly méně důležitými a lze předpokládat, že tento trend bude v budoucnu pokračovat nebo dokonce naroste. Nicméně, analytické a interaktivní kognitivní nerutinní činnosti výrazně nabývají na důležitosti.
Práce s budoucností
Nejlepším opatřením proti nezaměstnanosti je stále vzdělávání. Přibližně dvě třetiny všech pracovních míst ohrožených digitalizací jsou pracovní místa pro nekvalifikované pracovníky, řemeslníky nebo poskytovatele služeb. Čím vyšší je úroveň ukončeného vzdělání zaměstnance, tím menší je pravděpodobnost, že jeho činnost budou plně automatizována.
Větší význam budou mít pravděpodobně sociální a kreativní profese, jako je učitel, grafik nebo zdravotní sestra. Rovněž bude stoupat poptávka po pracovních pozicích v oblasti řízení, jako je řízení projektů nebo controlling a technická pracovní místa nebo práce, které vyžadují silné jemné motorické schopnosti. Zaměstnanci v následujících oblastech proto budou i v budoucnu nadále žádáni:
Sociální profese:
Kreativní profese:
Kariéra v managementu:
Technické profese:
Scénáře budoucnosti
nebo
Jak konkrétně si představujete pracovní prostředí budoucnosti? Vidíte lidi jako podřízené služebníky strojů nebo sníte o světě, ve kterém jsou stroje věrnými pomocníky lidí a pomáhají jim dosáhnout nových výšin?
Ve skutečnosti existují jak pozitivní, tak i negativní prognózy do budoucna s ohledem na interakci mezi člověkem a strojem. Může se stát, že se bude zavádět stále větší automatizace, stroje budou ovládat samy sebe, a pouze „podřadné“ činnosti (např. ve skladu) zůstanou lidem. Více žádoucí je však případ, že asistenční IT systémy budou poskytovat kvalitní služby vysoce kvalifikovaným odborníkům, jako jsou například lékaři, ale důležitá rozhodnutí budou stále na lidech.
Nemělo by se především zapomínat na to, že lidé oplývají kreativitou, pocity, vášněmi, představivostí, respektem, názorem a schopnostmi zvládnout nepředvídatelné situace, a jsou proto v těchto oblastech robotům stále nadřazeni. Skutečnost, že stále neexistuje způsob, jak plně digitalizovat, by již měla být v této kapitole objasněna. Jak je s tím však v praxi nakládáno je ponecháno na společnosti, a tedy na každém z nás.